Oslavy, jako narozeniny Gurua, Guru Purnima či Nový Rok, jsou příležitosti pro Gurua a žáky být pospolu, potkat se a vyměnit si pohledy. Potkat se při takových příležitostech utužuje a prohlubuje pouto mezi Guruem a žákem. A jsou to klíčové momenty k odstranění chyb, které zůstaly v osobní praxi žáka. Doufejme, že vy všichni jste během těchto posledních devíti dnů Navrátrí dělali nějakou praxi navíc.

V posvátných textech známých jako Rudrajama Tantra je část nazývaná Gauri Tantra, ve které se nachází krátká stótra, Kundžika stótra, což je konverzace mezi Pánem Šivou a Parvátí. V této Kundžika stótře Pán Šiva hovoří o pěti krocích k duchovnosti. Jeden je znám jako máran, což znamená zabíjení nebo zničení. Druhý je mohan a znamená zaujmout mysl, nebo přilákat. Třetí je vašikaran a znamená „přinést pod absolutní kontrolu“. Čtvrtý je stambhan, který znamená „zastavit něco na své cestě a nedovolit tomu jakýkoliv pohyb“. Nakonec poslední, známý jako učatan, znamená „přemístit nebo odstranit objekt ze svého místa přebývání a odhodit jej na jiné místo“. Recitováním této krátké stótry, oproti celé dlouhé, obtížné Tantře, může být dosaženo siddhi neboli dokonalosti ve všech těchto pěti duchovních krocích. Za poznámku stojí, že těchto pět kroků může být použito jak k získání pozitivních a povznášejících sil, tak i negativních a škodících. Vše závisí na aspirantově přístupu.

V sattvických spisech, jako je Rámájana, jsou to kroky, které následuje člověk usilující o realizaci. Popisem rozličných postav v Rámájaně jsou ukázány různé cesty jak dosáhnout Rámy. Například Rávana představuje negativní vlastnosti, které existují uvnitř nás, jako je zlost, chtíč, nenasytnost a ego. Když převládnou negativní síly, člověk ztrácí kontrolu a je zcela ztracen. S převahou negativní energie je ego tak silné, že jedinec začne být přesvědčený o svých božských schopnostech.  Vítězství nad Rávanou představuje porážku těchto aspektů a odstranění bloků v našem duchovním rozvoji. O tom je první krok máran neboli zničení.

Druhý krok mohan, jenž znamená získat nebo nalákat, nám pomáhá dosáhnout milosti božské bytosti. Můžete mít vybranou podobu Božstva, známou jako ištadéva. Není důležité, jestli je to Ráma, Krišna, Buddha nebo Kristus, v podstatě jsou všichni jedním a tím samým. Buďte tak oddaní své ištadévě, že získáte její srdce a mysl. Ať už jí obětujete jídlo nebo zpíváte píseň, pokud jste jí naprosto oddaní, tato podoba Pána se zpřítomní. Oddaný stoupenec i Božstvo jsou pak ztraceni jeden v druhém. To je mohan.

Třetí krok vašikaran znamená získat kontrolu. Potřebujeme dosáhnout absolutní kontroly nad svojí myslí. Klasický příkladem v Rámájaně je Rávanův bratr Vibhíšana. Ačkoliv ve Vibhíšanově mysli převládaly temné či tamasické vlastnosti, cvičil svou vůli a energii, aby dokázal ovládnout svou mysl a smysly. Skrze pratjáháru odpoutal smysly od vnějších podnětů a obrátil je dovnitř sebe, aby se jednobodově zaměřil na Pána. Díky této kontrole získal srdce Rámy. Zatímco Rávana ztratil nakonec vše, Vibhíšana získal materiální bohatství i milost Pána Rámy.

Čtvrtý krok známý jako stambhan znamená úplně zastavit. Smysly musí být velmi pevně drženy na uzdě, aby se nemohly uspokojovat ve vnějším světě. Pán Hanumán je toho klasickým příkladem. Hanumándží cvičil extrémní vůli a odhodlání, aby získal mistrovství nad myslí a smysly. Vyladil je tak, že byly zajedno s Bohem. Byl natolik ponořený do myšlenek o Pánu, že energie Rámy neustále rezonovala v každé jeho buňce.

Poslední krok učatan znamená odhodit nebo přemístit. Vaše touha potkat a dosáhnout Pána, vaše touha dosáhnout realizace, musí být tak zoufalá, že nemůžete strávit chvíli bez Pána. Každou minutu neustále strastiplně usilujete o to, jak rychle dosáhnout stavu jednoty.  Jogíni srovnávají tento stav s Džala-bina-mína , rybou venku z vody. Šabari z Ramájány je krásným příkladem. Když byla Šabari mladá, její guru jí řekl, že Pán přijde k jejím dveřím. S obrovskou vírou a trpělivostí každý den zametala cestu, nosila ovoce a čekala na Pána, až přijde do její chatrče.

Jak stárla, její oči neustále sledovaly cestu a čekaly na den, kdy Pán Ráma půjde proti ní. Toužebně si přála vidět Šrí Rámu. Jedinou věc, kterou mu mohla nabídnout, byly čerstvé plody, které sbírala každý den. Každou noc, když zadul vítr a zadrnčela okna, pomyslela si: „Ach, možná přichází Pán“ a probudila se z hlubokého spánku. S každým malým zvukem, který zaslechla, rozjímala: „Bůh již je vskutku tady.“ Nadšeně se těšila, až na Něm spočinou její oči. Učatan znamená odsunout sebe stranou a srdce dát tam, kde se neuklidní, dokud nepotká Pána.

Jiný krásný příklad je bratr Pána Rámy, Bharata. Během čtrnácti let vyhnanství Šrí Rámy v lese, Bharata spravoval jako král Ajódhji v zastoupení svého bratra. Byla to dlouhá doba a Bharatovo jediné potěšení bylo přemýšlet, jaké to bude, až těchto čtrnáct let pomine a Pán Ráma bude opět přítomen. Říká se, že bratři Lakšmana a Bharata měli oddanost k Pánovi, každý ho ale viděl jinak. Jeden byl oddaný k Pánovi s formou, druhý bez formy. Lakšmana byl Pánu Rámovi po celou dobu fyzicky nablízku, ale protože Bharata nemohl, mentálně se zaměřil na to, aby byl v každém okamžiku Rámovi nablízku ve svém srdci. Bharata řekl Rámovi: „ Pokud se opozdíš jen o jediný den při návratu z lesa, jestli tu nebudeš hned první den, až pomine 14 let, nebudu žít. Vstoupím do ohně a vzdám se těla, bude tedy lepší, když tu budeš.“ Tato nedočkavost a stupeň oddanosti je učatán.

Toto je pět aspektů duchovního rozvoje. V tento jedinečný den Dašery se modlím k Pánu Rámovi a ke všem bytostem v Rámájaně, které jsou Jeho nedílnou součástí, abyste mohli dosáhnout těchto duchovních sklonů, sattvických vlastností a splynout s formou, kterou si vyberete.

Jaký dar mi můžete dát k dnešním narozeninám? Nejlepší dar, který mi můžete dát, je vaše každodenní praxe, denní meditace a dennodenní opakování Guru mantry. To je dar, který bych od vás ráda dostala. Narození Gurua, narození svatého, se neslaví jeden den, je to každodenní oslava. Každý den musíte pracovat na posílení pouta mezi vámi a Guruem. Každý den musíte pracovat na prohloubení pouta lásky, které máte s Bohem a Guruem. S každým východem slunce musí být silnější. Každodenní praxe je nutná. Vlákno je velmi křehké. Hedvábná nit nebo bavlněná příze se může velmi snadno přetrhnout. Každý provaz může být zničen. Ale jemnohmotné propojení je nezničitelné. Toto jemné pouto lásky je nejsilnější pouto na zemi. Není síla, která by jej mohla přerušit, jestliže existuje mezi oddaným a Bohem, mezi Guruem a žákem. Kéž Božská Matka, Pán Ráma a Guru přebývají ve vašem srdci a vedou vás ke konečnému stavu blaha.

Sarvé bhavantú sukhinah

Sarvé santú nirámajah

Sarvé bhadrani pašjantú

Ma kaščid dukhabhag bhavet

Ma kaščid dukhabhag bhavet

Óm šántihi, šántihi, šántihi

Šrí Rámačandra bhagavaná kí džej!

Sadaguru Déva kí džej!

Kéž je každý kdekoliv šťastný.

Kéž je každý naplněný láskou, mírem a radostí.

Kéž je všechno utrpení zničeno,

A nechť každá duše žízní po dosažení Boha,

Nechť každá duše žízní po dosažení Boha

Óm, mír, mír, mír.

Tuto promluvu Má uskutečnila v centru v Antiochu, 16. října, 2010, u příležitosti svých narozenin.

Přeložila Dája