Satsang: O tantře, samádhi a náda józe

  • Rubriky příspěvkuSatsang

Otázka: Jaký je vztah mezi Kundaliní-mahájógou a tantrou?

Šrí Ánandí Má: Kundaliní-mahájóga je tantrická jóga, ale jak víte, existuje tantra levé a pravé ruky. Pravá cesta je sattvická, levá je více tamasická. Obě cesty samozřejmě pracují se stejnou energií, každá má ale jiný přístup k dosažení Boha. Lidé tomu běžně nerozumí a domnívají se, že tantra znamená sex, to ale není pravda. Ve všech tantrických cestách praktikující musí uchovávat a ovládat duchovní energii. Sexuální energie je také součástí duchovní energie. Tantričtí praktikující si nesmí dovolit tuto energii ztratit nebo jí promrhat. V obou cestách je cílem sjednocení Šivy a Šakti. V tantře levé ruky člověk začíná na fyzické úrovni a je závislý na partnerovi. Nejdříve je ale jeho hlavním cílem ovládnout energii. Teprve pak mu ryzí učitel dovolí, aby se setkal se svým partnerem.

V Kundaliní-mahájóze věříme, že interakce s touto energií, a duchovní zkušenosti, které následují, by se měly zcela odehrávat uvnitř těla. Místo toho, aby byla užita směrem ven ke světským účelům, v Kundaliní mahájóze se schraňuje uvnitř těla a užívá k dosažení Boha. Proto je celibát doporučován jako užitečný krok. Duchovní vývoj se musí v konečném důsledku odehrát uvnitř člověka a ne za pomoci někoho jiného. Cílem je tedy ovládnout a uchovat sexuální energii a neztratit jí ve vnějším světě, aby mohla společně s kundaliní vystoupat do sahasráry. Teprve tehdy je dosaženo realizace. Obě cesty jsou správné. V současné době se ale tantra zaměňuje za pouhý sex. To je úplně něco jiného. Někteří lidé dojdou k Bohu tamasickou, jiní radžasickou nebo sattvickou cestou tantry. To je ten jediný rozdíl. Nakonec se tamasický přístup promění na radžasický a ten na sattvický, jenž vede k nejzazší zkušenosti.

Otázka: Praktikujeme tantru prostřednictvím meditace, manter a vegetariánské stravy, máme určitou praxi se zadržováním, při kterém vyvstávají různé zkušenosti. Jsou tyto stavy a například také stavy při předávání Šaktipáty, nějak nebezpečné?

Šrí Ánandí Má: Jak už jsme řekli, musíme rozlišovat mezi pravorukou a levorukou cestou tantry. Jak je nám známo, levoruká tantrická cesta přísně vzato není vegetariánskou cestou a je nebezpečná. Rámakrišna Paramahansá řekl, že je to jako kráčet na ostří meče. Člověk se snadno může zranit anebo spadnout. I Dhjánjógidží řekl, že během Kálí-jugy to není ideální cesta k dosažení Seberealizace, poněvadž tento věk není sattvický a nepodporuje duchovní úsilí. Z tohoto pohledu, i kdybyste měli učitele, levoruká cesta přináší mnoho výzev, je obtížná a jen několik lidí uspěje v dosažení konečného cíle, jestliže Realizace je to, co hledáte. Pravoruká tantra, cesta, kterou učíme a praktikujeme ve své tradici Kundaliní mahájógy, jak nám ji předal náš učitel Dhjánjógídží, není nebezpečná, protože cesta sama vás ochraňuje. Kundaliní je prvotní energie – Matka. Je příčinou všeho, takže žádné nebezpečí tu není. Je ale potřeba se naučit ji zvládat pod vedením realizovaného učitele. To je vše. Žádné nebezpečí tu není, nikdo se v těchto stavech „neztratí“, ať jsou jakékoli. Kundaliní vede praktikujícího vždy k cíli. Krije mají očistnou funkci. Jakmile jsou všechna těla vyčištěna (fyzické, jemnohmotné a kauzální), krije ustanou a člověk zažívá čirou blaženost. Nebezpečí nehrozí, dokud člověk praktikuje pod vedením. Problémy se objevují jen díky nedostatečnému porozumění a nevědomosti. Uvedu jednoduchý příklad. Jedním z projevů probuzené kundaliní je, že v těle vzniká teplo. Vytváří se tehdy, když se pročišťují zablokované energetické kanálky – nádí. Když lidé tomuto procesu nerozumí, myslí si, že jsou nemocní a berou si lék, který celou situaci jenom zhoršuje. Není to vinou energie, ale nevědomosti člověka. Jednoduchý návod, jak se v takové situaci zachovat, je napít se teplého mléka s troškou ghí. Pomoc zkušeného je v takové situaci užitečná. Ani pravoruká tantra by se neměla praktikovat na základě čtení knih. Vedení je nezbytné.

Otázka: Jaký je stav, do kterého Ánandí Má vstupuje během ohnivé ceremonie? Je to džada samádhí?

Dilípdží: Byli jste svědky bháva samádhí, ne džada. Džada je nižší stav, který lidé zažívají častěji. V džada samádhí se prána stáhne z těla a člověk je strnulý. Ánandí Má zažívá během bháva samádhí i tento stav, není to ale primární zkušenost. V bháva samádhí Ánandí Má splývá s Bohem, kterého v Indii nazýváme různě. Včera při ohňovém obřadu to byl Ráma, dnes Kálí. Ánandí Má je s touto silou v jednotě a vstupuje do bháva samádhí ku prospěchu ostatním.

Otázka: Je tento stav vědomý?

Dilípdží: Ne, není.

Otázka: Takže to není stav jako nirvikalpa samádhí?

Dilípdží: Kdyby Má vstoupila do nirvikalpa samádhí, na nic by nereagovala. Stav, kterým prochází, nastává proto, aby pomáhala druhým. Sestoupila o stupeň níž, než je nirvikalpa samádhí, pro dobro ostatních. Do nirvikalpa samádhí může také vstoupit. Když se poprvé setkala s Dhjánjógídžím, byla v tomto stavu několik hodin bez přerušení.

Otázka: Musí tedy mít vždy někoho poblíž, kdo by jí z těchto stavů pomohl vystoupit?

Dilípdží: Ano. Jinak by v nich zůstala neomezeně dlouhou dobu. Protože v tomto stavu čas neexistuje, mohla by tak setrvat mnoho dní, než by se probrala do bdělého vědomí.

Otázka: Je možné, že by se něco podobného stalo někomu z těch, kdo přijali Šaktipátu?

Dilípdží: To je velmi nepravděpodobné. Tento stav nastává u jednoho člověka z mnoha desítek tisíc. A jestli by se něco podobného stalo, působením energie dojde k tomu, že se pomoc objeví. Jak se to stalo i v případě Ánandí Má, když k ní přišel Dhjánjógídží a pomohl jí. Tyto stavy měla ještě dříve, než se setkali.

Otázka: Jaký je vztah mezi kundaliní jógou vašeho směru a tím, co praktikuje svámí Čidvilásánanda (pokračovatelka svámího Muktánandy)?

Dilípdží: Tradice se liší, ale cesta je podobná. Jejich praxe se odvozuje od tradice Pána Šivy, zatímco naše od Pána Rámy.

Otázka: Jaká je souvislost mezi kundaliní jógou a náda jógou (jóga zvuku)? Je náda jóga její součástí?

Šrí Ánandí Má: Zvuk se považuje za součást kundaliní jógy, protože při probuzení kundaliní člověk slyší božské zvuky. V náda józe je cílem praxe koncentrace na zvuk, ale podle učení kundaliní jógy je potřeba zvuk přesáhnout a jít dál. Zvuk se považuje za mezistupeň. Je možné praktikovat náda jógu a probudit tak kundaliní nebo se kundaliní probudí z milosti Gurua. Potom, pokud je zvuk ještě potřebný, kundaliní ho projeví a člověk uslyší.

Jiří Mazánek, 2002