My na lidské úrovni jsme se vyvinuli ze zvířecího stavu. Máme v sobě instinkty těchto nižších bytostí a zároveň máme schopnost se nad ně povznést. I když není běžné, že se duše vrátí do nižších forem, může se to stát v případě, že v karmě převažuje síla živočišných instinktů. Je to ale výjimečné. Běžnější je, že duše pokračuje na stejné úrovni, dokud není nakonec osvobozena.

Občas se v určitých situacích můžeme chovat jako zvířata. Jogíni říkají, že bychom měli tyto sklony mít pod kontrolou. Všechna semena se nacházejí v čittě, které z nich ale budeme stimulovat? Jaký druh konání si dovolíme? Muže se objevit myšlenka zabít dva lidi, uskutečním ale takovou myšlenku? To je ten bod, kde se odehrává proces kontroly a uvědomění.

Dvě nejnižší čakry jsou zatíženy zvířecími instinkty a většina lidí má tendenci fungovat z tohoto místa. Jak ale kundalíni stoupá a zvláště po tom, co propíchne manipúra čakru u pupíku a následně srdce, je zde velká šance, že postoupí do vyšších úrovní. O tom se Dhjánjógidží zmiňoval, když mluvil o své práci jako o snaze proměnit kámen v člověka a člověka v Boha.

My lidé se nacházíme v tomto přechodném stavu a můžeme se rozhodnout, jestli se sjednotíme s Bohem nebo budeme žít, chovat se a reagovat jako zvířata. Celý proces je o pozorování svých myšlenek, sledování svých skutků a následování základního principu jógy, první jamy předané Patandžalím, Ahinsá parmo dharma. Naše dharma, nebo vyznání, chcete-li to tak nazvat, by měla být ahinsá, což znamená nezranit nikoho myšlenkou, slovem, ani činem. To nemá nic společného s tím být hinduistou, křesťanem nebo buddhistou, ale s dharmou, cestou pravdy, kterou všichni potřebujeme následovat. Pokud jsme jí věrni, budeme zcela jistě osvobozeni z cyklu života a smrti.