Ti, kteří s naprostým soustředěním pravidelně čtou nebo naslouchají tuto očistnou Adhjátma‑rámájanu, jež je esencí všech purán, budou osvobozeni od plodů všech negativních skutků a dosáhnou Šrí Hariho. 3.

Pokud člověk touží po osvobození z pout světa, měl by pravidelně číst tuto Adhjátma –rámájanu, jestliže jí pravidelně naslouchá, dosáhne stejných plodů, jako kdyby daroval tisíce, milióny krav. 4.

Tato Adhjátma‑rámájana je jako Ganga očišťující tři světy a pramenící na hoře, jež je formou Pána Šankary, a vlévající se do oceánu, který je formou Rámy. 5.

Kdysi, na vrcholku hory Kailás, Párvatí, dcera Himaláje, jež sedí po levici Šivy, Pána Pánů, tříokého, který září nádherou stovek sluncí, sedícího v meditativním stavu, v bílém paláci, na svém trůnu hustě pokrytém drahokamy, jenž je obsluhován zástupy siddhů, vždy beze strachu, ničitel karmy, zdroj blaženosti, řekla následující slova naplněná oddaností a pokorou. 6.

Parvátí řekla,

Ó Bože, jenž jsi všudypřítomný! Klaním se ti. Jsi svědkem a Pánem nitra všech bytostí. Přeji si tě zeptat na věčný princip Pána Purušotamy (Višnu/Ráma), poněvadž i ty jsi věčný. 7.

Bytosti, které mají hlubokou zkušenost, nesdílejí tento nesmírně tajný obsah s ostatními. Nikomu se to nedá vyprávět, přesto sdílejí ony vzácné hlubiny se svými žáky. Ó Pane, i já jsem tvou žákyní. Jsi mi nesmírně drahý. Tudíž mi prosím vyjev, o co tě požádám. 8.

S pokorou tě žádám, popiš vědění, skrze které mohou lidé překročit oceán života a smrti, jež dokonale projasňuje poznání Já naplněného oddaností a odpoutáním se. Prosím, popiš tuto vědu jednoduchými slovy, kterým dokážu, ač nevědoucí žena, snadno porozumět. 9.

Ó Pane, jenž máš oči jako lotosové květy! Žádám tě také o velice hluboké esoterické tajemství. Prosím, zodpověz ho jako první. Je obecně vžitou pravdou, že čistá oddanost k podstatě univerza, Pánu Rámovi, je pevným člunem k přeplutí světského oceánu. 10.

K osvobození z oceánu života a smrti je ideální cestou oddanost. Není lepší praxe. Tudíž skrze svá čistá slova sfoukni z mého srdce plamínek pochybností. 11.

Siddhové, kteří jsou bez chyb, uvádějí, že Šrí Rámačandradží je první, jeden bez druhého, původní příčina všeho, nad vlastnostmi stvoření. Vždy opakují jeho jméno a dosahují absolutního stavu. 12.

Někteří ale říkají, že ačkoliv Ráma je Para-brahma, svrchované bytí, je prostoupený svou vlastní májou (iluzivní energií) a nezná své pravé Já. Z toho důvodu, podle učení světců jako byl Vašista a další, přišel, aby poznal podstatu své duše. 13.

Proto se ptám – pokud znal podstatu duše, proč byl tak zasažen smutkem nad ztrátou Síty? A jestliže jí neznal, byl jako běžný člověk. Proč by pak mělo být jeho jméno opakováno, proč by měl být uctíván? Jaké jsou tvé myšlenky ohledně této věci? Uveď prosím slova, která odstraní mé pochybnosti. 14-15.

Šrí Mahádéva řekl,

Déví! Tys požehnaná; jsi velkou oddanou Pána. Máš touhu porozumět podstatě Rámy. Doposud mne nikdo nepožádal, abych popsal velice hlubokou a skrytou esenci, která je esoterická, nanejvýš opravdová a jemná. 16.

Dnes jsi položila otázku plnou oddanosti, klaním se tedy Šrí Raghunáthovi (Rámovi) a tvojí otázku zodpovím. Šrí Ráma je bez pochyb nad tímto světem. Je svrchovanou duší, věčný, zdrojem věčného štěstí, jeden bez druhého a Nejvyšší Bytostí. 17.

Je tím, kdo skrze svou máju (iluzivní energii) vytváří vesmír a zevnitř ven jím jako obloha prostupuje, a kdo skrze svou formu, jako duše sídlí v nitru všech bytostí (zcela skryt jejich zraku), a společně s Májou udržuje vesmír aktivní. 18.

Podobně jako v blízkosti magnetu nečinné železo nabyde aktivity, je to i v blízkosti toho, kolem kterého se celý vesmír začal všemi směry pohybovat, Nejvyšší Bytosti, Rámy, která nemůže být viděna těmi nevědoucími lidmi, jejichž srdce jsou pokrytá nedostatkem poznání duše. 19.

Tyto nevědoucí duše promítají svou nevědomost na absolutní, čistou a moudrou Nejvyšší Bytost. Věří, že je stejně nevědoucí jako oni. Jsou vždy připoutáni ke svým ženám a dětem a jako obyčejné duše zůstávají zapojeni do velkého množství karmy, tudíž setrvávají v nekonečném koloběhu tohoto světa. 20.

Tyto nevědoucí bytosti si nejsou vědomy svrchované duše, Rámy, ve svých vlastních srdcích, stejně jako nevnímají zlatý řetízek kolem svého krku. Ve skutečnosti, stejně jako nemůže být ve slunci žádná temnota, i ten, který je nad světem, ztělesnění čistého vědění, forma světla, svrchovaný bůh, svrchovaná duše, Ráma, nemůže být nikdy ve stavu nevědomosti. 21.

A jako když se člověk točí kolem dokola a vše vnější jakoby se také točilo kolem, podobně lidé připisují své (egoistické) skutky, jež jsou vykonávané tělem a smysly (tělo a mysl vnímáno jako konatel), vyššímu Já a to je připoutává. 22.

Jako není rozdílu v intenzitě světla uvnitř slunce a tudíž ani rozdílu mezi nocí a dnem, slunce je vždy stejně jasné, jak by v čistém a super-vědomém Rámovi mohlo vědění a nevědomost přebývat současně? 23.

Tudíž v absolutním, blaženém, zásobárně vědění, svědku nevědomosti, Pánu Rámovi s lotosovýma očima, není ani stopy po nevědomosti, neboť vytvořil Máju, která ho proto nedokáže zlákat. 24.

Ó Párvatí! V souvislosti s tímto tématem se s tebou podělím o rozpravu nad praxí k osvobození, která proběhla mezi Sítou, Rámou a Hanumánem, která je velmi skrytá, přísně hlídaná a je velmi obtížné jí dosáhnout. 25.

V dřívějších dobách, za časů, kdy byl Ráma inkarnován, po té, co byl zabit Rávana, jenž byl jako osten dévatům, se Ráma spolu se svými syny, armádou a vozy vrátil do Ajódhje, kde byl obklopen Sítou, Sugrívou, Lakšmanem, Hanumánem a dalšími opicemi. 26-27.

Po návratu byla v kruhu Vašisthy a dalších velkých světců vykonána korunovace a Ráma zazářil jasem miliónů sluncí a usedl na trůn. 28.

Tehdy ten, kdo naplnil všechny povinnosti sévy (služby) a nechtěl nic na oplátku, obdařený velkou myslí, Hanumán, jenž netoužil získat nic pro své potěšení, vida jej před sebou stát se sepjatýma rukama a přáním dosáhnout čistého vědění, Ráma řekl Sítě: „Síto! Tento Hanumán je nám oběma hluboce oddaný, a to je důvod, proč je bez chyb a vhodným uchazečem pro získání vědění. Předej mu proto učení o mém absolutním principu.“ 29-30.

Džanakova dcera, ta, která poutá svět, Sítadží, pak řekla Rámovi: „Velmi dobře“, a začala odevzdanému Hanumánovi popisovat určující aspekt Pána Rámy. 31.

Sítadží řekla: „Synu, Hanumáne! Musíš považovat Rámu za absolutního, jednoho bez druhého, zásobárnu pravdy a blaženosti, samotného svrchovaného Brahmu. Bez pochyby je nad jakýmkoliv slovním popisem a tituly. Je jedinou autoritou, nad objekty mysli a smyslů, plný radosti, jemný, mírumilovný, bez jakékoliv podoby, bez poskvrny, neměnný, všudypřítomný, sám sobě světlem, svrchovanou duší bez jakéhokoliv hříchu. 32-33.

Pochop, že já jsem základní přirozenost, energie stvoření, udržování a rozkladu. Jsem to já, kdo v Jeho přítomnosti neúnavně tvoří tento svět. 34.

I když jsem to já, kdo tvoří jen tím, že jsem v Jeho přítomnosti, lidé bez rozumu přičítají tuto skutečnost Jemu. Narodil se v Ajódhji v nanejvýš čisté dynastii Raghuů. 35.

Potom pomohl Višvámitrovi, ochránil jeho ohňové ceremonie, osvobodil Ahalju z kletby a zlomil Mahadévův luk. 36.

Potom se se mnou oženil, načež zničil Parašurámovo ego. Dvanáct let jsme žili v Ajódhji. 37.

Pak jsme odešli do lesa, následovalo zničení démona Virádhy. Následovalo zabití iluzivního zlatého jelínka Máríči a můj únos. 38.

Potom byl osvobozen Džatáju a Kabandh, Šabari uctila Pána a přišlo přátelství se Sugrívou. 39.

Pak byl zabit Válí, hledání mne dostalo nový směr, byl postaven most přes oceán a Lanká byla obklíčena. 40.

Zkažený Rávana byl spolu se svými syny v bitvě zabit a poté, co předal království v Lance Vibhíšanovi, vrátil se Ráma se mnou do Ajódhje na Pušpace (létajícím voze). Pak následovala korunovace a další události. Všechny tyto skutky jsem vykonala já, přesto je nevědomí lidé přičítají beztvaré, univerzální duši, Rámovi. 41‑42.

Ráma (ve skutečnosti) nechodí ani nezůstává na jednom místě. Nezoufá ani netouží. Neopouští ani nečiní žádné další skutky. Je jen podobou dokonalého štěstí, jež se nikdy nemění a je bez konečného výsledku, a jen tak vypadá, že je ztělesněním vlastností máji. 43.

Nato sám Šrí Ráma oslovil Hanumándžího, který před ním stál: „Odhalím ti tatvu duše, ne‑duše a nejvyšší duše. Buď pozorný a naslouchej. 44.

Ve vodě jsou jasně viditelné tři aspekty oblohy. Prvním je nádherná obloha, která se všude rozprostírá. Druhým je obloha uvnitř vody, jež je omezená vodním prostorem (vodním tělesem). A třetím je zrcadlená obloha, která se ve vodě odráží. A jako je vidět tyto tři hlavní rozdíly oblohy, 45.

Podobně i vědomí je třech druhů. První je vědomí, které je úplné a všude se rozprostírá. Druhé prostupuje intelektem a třetí se v intelektu odráží. 46.

Z uvedených probíhá činnost intelektu pouze ve spojení s vědomím pozorovatele. To znamená, že společně s intelektem je to univerzální vědomí, které všechno vykonává. Nevědoucí lidé ale pod falešnou představou promítají skutky na nedělitelné, neměnné vědomí pozorovatele. A tak věří, že je (džíva, individuální duše) konatelem, požitkářem. 47.

[Alternativní překlad 47. verše:

Nevědomí lidé promítají do nedělitelného a neměnného pozorujícího vědomí prvek aktivity vědomí zrcadleného intelektem, jeho pohyby a změny vnímá toto zrcadlené vědomí jako své vlastní. 47]

Uvnitř toho, koho nazýváme džívou, vědomím pozorovatele, je klam. Intelekt je funkcí nevědomosti, a proto je také klamný. Tedy obojí je klamné a nejvyšší duše je ve skutečnosti bez rozkladu či vičhedy (rozdělení). Má se za to, že vičheda, dělitelnost, je způsobena vikalpou, vlastnostmi slov a představ, která jsou nereálná. 48.

Tímto způsobem, vyloučením pojmů a představ, je egoistickému vědomí pozorovatele, či džívě (individuální duši), ukázáno, jak se sjednotit s absolutním dokonalým vědomím. Děje se tak skrze velké mantry jako je tatvamásí (ty jsi to) a další podobné. 49.

Když je těmito velkými mantrami dosaženo poznání jednoty individuální a univerzální duše, je všechna nevědomost zničena. O tom není pochyb. 50.

Když člověk, který je mi oddaný, porozumí tomuto absolutnímu principu, je hoden nabýt mé podoby, ale ti, kteří, místo aby v sobě kultivovali oddanost, se toulají v hlubinách posvátných písem, nikdy nemohou nabýt vědění ani dosáhnout osvobození, ani za sto let. 51.

Tato nádherná esence podoby mojí duše, Ráma, je mým srdcem, které jsem ti vyjevil a popsal. I kdyby ti bylo nabídnuto větší bohatství než království nebeského, nikdy tuto esenci nesdílej s člověkem, který mi není oddaný a není čistý.“ 52.

Šrí Mahadéva pokračoval: „Ó, Déví! Řekl jsem ti o nanejvýš skrytém, jež získává srdce ostatních, hluboce očistném, ničiteli veškeré karmy – Rámově srdci. 53.

Tato absolutní esence, základ veškeré Védánty, byla projevena přímo samotným Rámou. Kdokoliv jí bude pravidelně a s oddaností číst, dosáhne bez pochyb osvobození. 54.

Jejím čtením bude negativní sančit-karma několika životů, dokonce i tak těžká jako zabití brahmána, bez pochyb zničena, takový je Rámův slib. 55.

I když je člověk mimořádně pokleslý a neustále se honí za bohatstvím a ženami ostatních, zloděj, zabiják, kdo se dopustil karmy zabití vlastních rodičů a vykonal skutky, aby ublížil světcům a jogínům, pokud takový jedinec provede půdžu k Pánu Rámovi a bude číst toto Rámovo srdce, dosáhne nejvyššího stavu uctívání, kterého dosáhli dévatové a který je obtížný dokonce i pro jogíny.“ 56.

Tak končí kapitola o Rámově srdci.